Synovi už je 14 měsíců, je to zdravé a zvídavé batole. Způsob, kterým přišel na svět však v sobě i po tak dlouhé době stále zpracovávám. A vlastně nevím, jestli jej někdy doopravdy zpracuju natolik, abych se při pohledu do kalendáře mohla radovat, že se blíží synovy narozeniny a nemyslela přitom na kleště.
Týden jsem přenášela a byl to snad fyzicky nejnáročnější týden v mém životě. Měla jsem superobří břicho, bolely mě záda a hlavně, už jsem to všechno chtěla mít za sebou. Četla jsem si různě po internetu babské rady, jak porod vyvolat, všechna vyzkoušela, ale marná snaha. Synovi se na svět prostě dobrovolně nechtělo. A tak jsem nastoupila na indukci porodu.
Nečekala jsem žádnou selanku, ale musím říct, že ty bolesti mě překvapily. A to tak, že dost. Nicméně porod postupoval, postupoval a postupoval, až se ve druhé době porodní zasekl. Snažila jsem se, tlačila co to šlo, personál mě při porodu podporoval, ale nakonec to stejně nešlo. Syn byl prostě v pánvi zaseklý a padaly mu ozvy. Prý na císaře už je pozdě, a tak manžela vyhnali ze sálu a doktor si nechal přinést kleště, se kterými syna nakonec po chvilce vytáhl.
Ten pohled na lékaře, který se vší silou snaží za kleště tahat a syna vytáhnout nikdy nezapomenu. A nezapomenu ani jeho pohled směrem ke mně, když se syn narodil. Máte trošku ehm….ehm…větší poranění. Odvezeme Vás na šití na sál.
To poranění nebylo trošku větší, bylo HODNĚ větší, až do konečníku. A podle toho vypadaly i týdny po porodu. Snažila jsem se o syna doma starat, jak jen to šlo, ale stejně si musel vzít muž nakonec na měsíc dovolenou, protože jsem měla dost starostí sama se sebou. Stehy v konečníku byly učiněné peklo. A i dnes, po 14ti měsích mě jizva občas pozlobí. O tom, jaké následky zanechaly kleště na mém pánevním dnu se snad ani zmiňovat nebudu. Až bude syn samostatně chodit a nebudu ho muset tolik nosit, čeká mě operace TVT páskou, kvůli inkontinenci.
Když jsem byla těhotná představovala jsem si porod a období po něm všelijak. Ale takhle teda rozhodně ne! Ostatně, kapitolu o klešťovém porodu jsem v knížce pro nastávající maminky přeskočila, protože to se mi přece nestane. Stalo…
