Máte po porodu již několik měsíců a přitom vypadáte pořád těhotně? Možná máte diastázu
Vlasy v tahu. Zuby v tahu. Nervy na dranc. Jakoby to všechno po porodu nestačilo!? Bohužel…je tu ještě Vaše nová „kámoška“ DIASTÁZA. Seznamte se…
Diastázu má po těhotenství až 60 % žen
Žerty stranou, teď už vážně. Diastáza samozřejmě není žádná kamarádka Anastázie (řečená Stáza), která se Vám na pískovišti posmutněle svěří, že je zrovna na dietě. Diastáza je problém, velký problém, ač se to tak na první pohled nemusí zdát. A vzhledem k tomu, že jí trpí až 6 žen z 10ti, které mají dítě, máte větší pravděpodobnost, že ji taky máte, než že se Vás netýká.
Diastáza jako taková není zapříčiněná samotným porodem a nelze ji tedy zařadit přímo mezi poporodní poranění, ale spíše potěhotenské. Vzniká totiž na základě toho, že s rostoucím bříškem a miminkem v něm (které potřebuje během růstu více a více prostoru) přirozeně dochází k rozestupu přímého břišního svalu, který často nemá tendenci vrátit se po porodu do původního stavu.
V případě diastázy vlastně dochází k tomu, že pravá a levá část přímého břišního svalu se od sebe oddálí a vazivo, které je původně drželo při sobě, se roztáhne. Břišní stěna pak zůstává krytá pouze kůží a tenkou vrstvou vaziva.
Na diastázu se neumírá, takže vo co gou?
Mohlo by se zdát, že pokud má žena po porodu diagnostikovanou diastázu, tak se rozhodně nejedné o závažný stav, který by potřebovat zvýšenou pozornost. Protože diastáza přeci nebolí. Opak je však pravdou. I takový „potěhotenský dáreček“ v podobě rozestupu přímého břišního svalu, může způsobit mnoho dalších zdravotních nepříjemností, které už bolet mohou. Nehledě na to, že vypouklé břicho, které diastáza způsobuje, a které v mnohém připomíná břicho v počátečních měsících těhotenství ženské psychice zrovna nepřidá.
Diastázu se nevyplatí přehlížet hned z několika důvodů. Uveďme si alespoň krátký výčet negativních dopadů, které může způsobit:
- Bolesti beder
- Vyhřeznutí ploténky
- Zhoršení stavu pánevního dna
- Inkontinence
- Zvětšení samotné diastázy
- Častý vznik kýly
Rozestup přímého břišního svalu způsobuje, že celý trup není dostatečně zpevněn, což má za následek snížení vnitrobřišního tlaku, čímž dochází k většímu nároku na bederní páteř. Ta se v takovém okamžiku může více prohnout, a to s sebou přináší již zmíněné bolesti beder. Další vyjmenované zdravotní komplikace jsou potížemi přidruženými .
Mám, nemám? Mám, nemám?
Diastázu si často maminky diagnostikují samy, bohužel i s velkým časovým odstupem od porodu. Není totiž pravidlem, aby Vás přímo v porodnici nebo na gynekologii někdo informoval nebo Vás přímo vyšetřil a sdělil Vám, že diastázu máte. Vlastně je to spíše výjimka. Přinejlepším Vám přistane u nemocničního lůžka leták s pár ne zcela vhodnými cviky.
Diagnostika diastázy je tedy primárně na Vás. Stačí Vaše zvýšená pozornost k tělu a jednoduché samovyšetření. V případě mírné diastázi opravdu nemusí být na první pohled nic patrné, v případě velkého rozestupu již ano.
Postup pro samodiagnostikování diastázy je následující:
Lehněte si na záda, pokrčte nohy a zvedněte hlavu a ramena, jako kdybyste chtěli provést zkracovačku. Poté položte prsty kousek nad oblast pupíku. Pokud ucítíte měkkou část ohraničenou ze stran tvrdými stěnami břišního svalu, máte diastázu.
Stará dobrá postava, fakt nebude zadara
Optimálním řešením diastázy je vhodné cvičení, kterému by měla ideálně předcházet návštěva fyzioterapeuta. Ten Vám po vyšetření poví, jak velká Vaše diastáza je (velikost se měří v palcích). Pokud je rozestup malý až střední doporučí Vám vhodné cvičení vedoucí k jeho stažení nebo minimalizaci. Pokud je ale diastáza příliš velká a ani cvičení nepřináší kýžené výsledky, přistupuje se k operačnímu řešení. Zpravidla to bývá až po nějaké době, kdy je již jasné, že cvičení nepomáhá a rozestup se nezlepšuje, případně se objevují bolesti.
