Narodil se Kubíček, má 4,32 kg a 53 cm. Před lety by tato zpráva udivila, dnes už ale velké miminko tolik překvapení nebudí.
Na první pohled to zní skoro až nemístně. Vždyť se narodil nový člověk. Bytost s osobitými vlohami, povahou a dalšími individuálními vlastnostmi. Copak je opravdu tak důležité, kolik váží a měří? Odpověď: Ano, je to důležité!
Dnešní novorozenci jsou větší
Mají výrazně vyšší porodní váhu a větší průměr hlavičky než miminka narozená kdykoli předtím. Pro představu: V roce 1929 byl průměrný novorozenec o 453 g lehčí a o 1,3 cm kratší než v roce 1970. Od roku 1970 váha průměrného novorozence opět stoupla cca o dalších více než 100 g. Jinými slovy: Miminka, která ve třicátých letech minulého století považovali lidé za velká by dnes neoznačil tímto přídavným jménem nikdo ani omylem.
Proč se dnes rodí větší děti?
Teorií je samozřejmě více. Jedni viní těhotenské vitamíny, jiní přisuzují velké děti životnímu stylu dnešních nastávajících matek. Tato druhá teorie je však mnohými vykládána zcela mylně. Možná i Vy si nyní představujete těhotnou s hamburgerem a colou v ruce. Zkrátka těhotné jsou rozežrané, v těhotenství přiberou 20 kilo a pak se diví, že rodí čtyřkiláka…
Tak to ale není. Pod pojmem výživa dnešních maminek je nutné představit si především výživu maminek generací předchozích. Tyto ženy po celá staletí měly stravu velice jednotvárnou (brambory, chléb, placky), jelikož na lepší potraviny neměly zdroje. V jejich výživě chyběly základní živiny a vitamíny a proto nemohl být optimálně vyživován ani jejich plod. Miminka v děloze nedorůstala proto takových velikostí jako dnes, kdy jsou těhotné živeny dobře.
Porodníci: Porodíte i slona
Pojďme se podívat na to, jak to vidí čeští porodníci, aneb co lze nalézt ve skriptech a oficiálních doporučeních:
Fetální makrosomie (plod nad 4500 g) je spojena se zvýšeným rizikem perinatální mortality a morbidity pro plod a zvýšeným rizikem porodních poranění pro matku. Za hranici pro plánovaný císařský řez je považována odhadovaná hmotnost plodu u zdravých matek více než 5000 g. U matek s diabetem je vhodné zvážit indikaci k sekci při hmotnosti plodu více než 4000 g.
Přečtěte si schválně znovu první větu odstavce výše. Hranice pro plánovanou sekci je však až 5000 g. Aha. Zvláštní logika. Víme tedy, že matkám a jejich dětem s odhadovanou hmotností mezi 4500 g – 5000 g hrozí zvýšená rizika, přesto to není důvod pro plánovaný císařský řez. A to jako vážně?
Pravdou je, že jakékoli dítě větší než 4 kg je prostě moc. Porodní kanály žen nejsou na tak velká miminka stavěné. A ačkoli se někdy podaří porodit takovéto dítě bez úhony, jak pro matku, tak pro miminko, bývá to spíše výjimka než pravidlo.
V rozvinutých zemích se pohybuje frekvence těchto dětí nad 4 kg okolo 10% ze všech porodů.
Rizika pro matku, rizika pro miminko
Děti nad 4 kg nemívají zpravidla velkou jenom váhu, nýbrž i hlavu a ramínka. Toho co mamince a jejímu velkému miminku proto při porodu hrozí není zrovna málo. A vůbec není na místě tato rizika bagatelizovat a přehlížet.
Rizika pro matku:
- protrahovaný porod
- porodní poranění análního sfinkeru
- vysoké krevní ztráty (velké děti mají totiž i velkou placentu)
- infekce
- poranění porodních cest včetně závažnějších poškození močového měchýře a dalších struktur
- prolaps
Rizika pro miminko
- porodní nádor
- kefalhematom
- zlomeniny kostí, zejména pažní a klíční kosti
- poškození lícního nervu
- dystokie ramének a její možné důsledky (paréza plexus brachialis, fraktura humeru)
- těžká hypoxie až asfyxie
- operativní porod při zaseknutí se v pánvi (kleště, VEX)
Velké děti prý při porodu pomáhají
Jak by řekli hokejisté: Tak určitě! Větu z nadpisu je samozřejmě mýtus. Přesto tuto teorii spousta porodních asistentek a dul šíří. Velká miminka by při porodu možná ráda pomáhala, ale bohužel jim to nejde. Nemohou se totiž v děloze pohybovat tak snadno jako miminka menší. Nemají kolem sebe dostatek místa, a proto je jejich rotování a prostupování pánví daleko problematičtější než u jejich menších kolegů.
Přirozeně, jedině přirozeně
Čím více se tlačí u porodů na „přirozenost“ v naší zcela nepřirozené době s nepřirozeně velkými miminky, tím hůře. Nejeden fyzioterapeut či neurolog potvrdí, že trvalých následků po porodech velkých dětí v poslední době raketově přibývá.
Někteří lékaři, porodní asistentky a duly udržují rodičky v blahé nevědomosti a váhové odhady záměrně podceňují. Proč? No protože ultrazvuk se může plést až o 500 g. Takže miminko může být ve skutečnosti menší. A vůbec, dříve se odhady váhy nedělaly a maminy to zvládly. Zkrátka příroda ví co dělá a každá matka má jen tak velké miminko, které dokáže porodit…
Je to demagogie. Problém je totiž v tom, že miminko nejen že může být o půl kila menší, než je váhový odhad, ale zároveň může být i o půl kila větší. A co se týče toho, že to dříve maminy zvládly i bez odhadů…Inu, možná zvládly, možná ne. Ano, příroda ví co dělá. To je pravda. Ale taky chce a musí redukovat. Přirozené je tudíž také určité procento poškozených a mrtvých dětí i rodiček.
Porodila jste jedno, porodíte i druhé
Pokud jste jako prvorodička porodila velké dítě, je zde velká pravděpodobnost, že další Vaše miminko bude ještě větší. Toto pravidlo nebývá bez výjimek, ale v naprosté většině případů (90%) platí. Pokud v porodnici vyjádříte obavy ohledně velikosti Vašeho druhého (či třetího) potomka, obvykle se Vás budou snažit uklidnit tím, že když už jste jedno velké dítě porodila, nyní máte porodní cesty již roztažené, a tak porodíte i druhé velké miminko. Váha neváha. Potíž je v tom, že u velkých dětí strmě roste pravděpodobnost tzv. dystokie ramének. To je stav, kdy po porodu hlavičky není možné porodit raménka, protože jsou v pánvi zaseklá.
Ostatně, pravděpodobnost dystokie ramének (jinak zvané černá můra porodníků) si prohlédněte samy.
| Porodní váha | Zdravá matka | Matka s těhotenskou cukrovkou |
| < 4000 g | 1.1% | 3.7% |
| 4000-4499 g | 10.0% | 30.6% |
| > 4500 g | 22.6% | 50% |
Při dystokii ramének dochází zhruba u jedné čtvrtiny případů k poranění miminka, respektive jeho ramena a ručičky (paréza plexus brachialis). Tento stav se může pomocí intenzivní rehabilitace zlepšit, ale taky nemusí a dítě může být hendikepováno do konce života. Bohužel o tomto podstatně zvýšeném riziku při porodu velkého miminka povětšinou rodičky informovány před porodem nejsou.
Závěr?
Porodit velké miminko (nad 4000 g) se dá, ale každý soudný lékař, se kterým zabřednete do hlubší debaty Vám potvrdí, že je to s násobně větším rizikem než rodit tříkilového „drobka“ a to jak pro miminko, tak pro rodičku. Jen se schválně zeptejte porodníka, zda by nechal svoji ženu rodit čtyřkilové dítě. Pokud máte jako lékařku ženu, zeptejte se, zda by ona dobrovolně rodila vaginálně čtyřkilové dítě…Ona je totiž teorie a praxe.
Ano, můžete mít štěstí a porodit makrosomní miminko bez problémů, ale jsou zástupy těch, co to štěstí neměly. V lepším případě skončily potrhané všude, kde to šlo, v případě horším utrpělo při porodu poranění i jejich miminko. A to už nemluvíme o pozdních následcích porodů velkých dětí, které se mohou projevit až po menopauze (typicky prolaps).
Zvažte to
Pokud jdete rodit poprvé, zeptejte se svojí maminky jakou jste měla porodní váhu Vy. Na totéž se zeptejte i partnera (případně tchýně). Narodila jste se a vážila 3,90 kg? Přibrala jste v těhotenství více než 20 kg? Jste vysoká? Máte velkého partnera? Ptá se Vás většina přátel, zda náhodou nečekáte dvojčata ( i když čekáte dítě jenom jedno)?
Ano, vše výše zmíněné vezměte v úvahu. A když Vám lékař bude dle ultrazvuku tvrdit, že čekáte sotva tříkilové miminko, zbystřete. Pokud máte pocit, že Vaše břicho a miminko v něm je větší, než Vám opakovaně říkají, nechte si na jiném pracovišti udělat další váhový odhad – pro srovnání.
Pokud čekáte první dítě a máte velké váhové odhady, dobře zvažte eventuální možnost císařského řezu. Pokud jdete rodit podruhé a již první miminko bylo makrosomní, buďte velice obezřetná a s porodníkem prodiskutujte, zda je pro Vás vaginální porod vůbec vhodný a riziko poškození miminka a poporodních komplikací u Vás není příliš vysoké.
