Existuje stále více důkazů a svědectví, že odborníci na porody a kojení, kteří se věnují pomoci ženám a kojencům, jim místo toho škodí.
Ptáte se proč? Inu, důvodů je nepočítaně. Jeden z nich ale všechny ostatní přebíjí: SAMOLIBOST. Ano, nemalá část osob, které o těhotné a novopečené maminky pečují je zkrátka samolibá (věří jen ve své schopnosti, nadřazenost nebo správnost svých názorů).
Pokud existuje jedna jediná věc, která spojuje odborníky na porod a kojení, od dul, přes porodní asistentky, porodníky a laktační poradkyně, je to skutečnost, že jsou mnohem více spokojeni se svými schopnostmi a správností svých názorů ve srovnání s jinými zdravotnickými pracovníky a ve srovnání se samotnými ženami.
Že jsou řádky výše příliš obecné a nelze je aplikovat na celou zdravotnicko -gynekologicko – porodnickou obec? Ano, jistě. Bohužel je ale lze aplikovat na mnoho a mnoho odborníků na porody a kojení, což pak společnost těchto odborníků činí imunní nejen vůči kritice, ale hlavně vůči realitě.
V porodnicích vědí co je pro ženy dobré
Vědí, že ještě nerodíte, ačkoliv máte kontrakce co 3 minuty. Vědí, že ten porod zase tak moc nebolí a ženy jen tak pro srandu hysterčí, a tak se je ,,milými´´ slovy snaží uklidnit. Epidurál? Ale jděte, zvládla to každá… Vědí, že všechny matky stojí o vaginální porod, ať to stojí, co to stojí, a tak nechávají porod běžet klidně i třicet hodin, hlava nehlava… Vědí, že i když jste celá rudá na dně svých sil a snažíte se tlačit co to jde, tak ve skutečnosti netlačíte a vůbec se nesnažíte. Vědí, že jste z toho Internetu celá pomatená a jistojistě si myslíte, že když Vám na konci porodu skočí na břicho stokilová porodní asistentka, tak Vám provádějí zakázanou Kristellovu expresi (a přitom je to jenom jemné přidržení fundu). Vědí, že ten nástřih a šití Vás nemůže tak bolet, vždyť máte jenom pět stehů, to snad vydržíte ne…Vědí, že když se po akutním císaři v plné narkóze dožadujete informací o miminku (natož, když ho chcete vidět), tak to vlastně nemyslíte vážně, protože proč byste se o něco takového zajímala…Vědí že kojit může (a chce) každá, a tak se snaží Vaše dítě prsem udusit, protože vono se to naučí, jen nesmí bejt tak líný… Vědí, že jste lempl a v těhotenství jste nenosila formovače bradavek, a jste dokonce tak hloupá, že ani nevíte, jak vypadají… Vědí, že máte divný prsa, takže kloboučky jsou sázka na jistotu. Jo a opovažte se strčit dítěti do pusy dudlík, na to jako fakt pozor(!), to my tady tolerovat nebudem!!!
Prostě v porodnicích vědí, co je pro Vás nejlepší! Že máte jiný názor? Že Vy sama víte, co je pro Vás nejlepší…? Ou, smůla, v porodnicích totiž rozhoduje někdo jinej než Vy… A jako vůbec, české porodnictví má nejlepší výsledky na světě (tak držte hub…pardon, pusy a krok).
A tak ženy vycházejí z porodnic traumatizované
A odborníci se diví proč? Proč si ty nevděčnice stále stěžují, když se o ně tak dobře staráme, no proč? No chápe to někdo? Tihle odborníci doslova nevědí, co nevědí. Těm, kteří jsou v sevření samolibosti totiž chybí pokora. Doslova si nedokáží představit, že se můžou mýlit a to navzdory tomu, že jim traumatizované děti a ženy doslova křičí do tváře, že jim nepomáhají, ale ubližují.
Operace byla úspěšná, ale pacient zemřel
Dějiny medicíny A DĚJINY GYNEKOLOGIE A PORODNICTVÍ OBZVLÁŠTĚ jsou ve skutečnosti dějinami lidí, kteří se cítili samolibě, zatímco zraňovaly a zabíjely pacientky (viz horečka omladnic, symfyziotomie v Irsku apod.) Tito lékaři „věděli“, že proces byl správný, i když výsledek byl hrozný. Operace byla úspěšná, ale pacient zemřel; musela to být chyba pacienta, protože samolibí lékaři nepřipustili, že by to mohla být jejich chyba.
Odborníci na porody a kojení by se měli poučit z této hrůzné historie
Porod nikdy nemůže být úspěšný, pokud je dítě zraněno nebo matka traumatizovaná. Kojení nikdy nemůže být úspěšné, pokud matka následně trpí depresí nebo pocitem viny.
Odborníci na porody a kojení musí přestat samolibě tvrdit, že vše co nevychází musí být chyba pacientky – byla líná, slabá, nedůvěřovala porodu, vlastnímu tělu a dostatečně se nesnažila a nespolupracovala. Když si ženy stěžují a vyvolávají o porodnictví veřejnou debatu, neměli by se je profesionálové snažit umlčet tím, že porodnictví nestudovaly a tak o něm vlastně nemohou nic vědět. Naopak by se měli zamyslet a prošetřit a HLAVNĚ, HLAVNĚ následně změnit své postupy.
3 reakce na „Proč profesionálové v porodnicích ženám mnohdy spíše ubližují než pomáhají“
Jako by se čas v porodnicíh zatavil…žádná modernizace zastaralých přístupů k rodičce. Je třeba respektu, empatie, odbornosti, ale také lidskosti. Pokud z porodnice budou odcházet traumatizované ženy, které bude pouze hřát myšlenka, že odcházejí se zdravým miminkem, ale samy jsou proběhlou péči v porodnici traumatizované, tak je to špatně.
Pětkrát jsem rodila a pětkrát mi tvrdili, že “dnes ještě v žádném případě, maminko” s otráveně shovívavým úsměvem a vyprovázející rukou tlačící mé rameno ze dveří. Třikrát jsem se tam objevila do dvou hodin zpátky s tím, že už ano a nestíháme. Ta potupa, kdy se v bolestech omlouváte za to, že otravujete a kdy skutečně otravujete velmi mladé a už nevrlé lékaře, je opravdu nepříjemná. Přitom každá maminka má v prvé řadě strach o miminko, jestli bude v pořádku. Nejhorší ale byla sestra na poporodním odd., která na mě křičela nahlas v otevřených dveřích na chodbu, že si chci zabít dítě, pokud chci diskutovat o volbě povinného očkování (které za 3 měsíce od narození mého dítěte bylo celoplošně zrušeno). Na to se zapomenout nedá.
Vím o těchhle věcech dost na to, abych s tím nikdy ale nikdy nechtěla přijít do styku.
Jak zacházeli s mou maminkou, když byla těhotná po 16 leté přestávce. Což je po tak dlouhé době jako by byla prvorodička.
Jak s ní zacházeli v porodnici. Což jsem zaregistrovala při návštěvách, by bylo stačilo. Bylo toho hodně víc. Víc, než byla schopna říct.
Taky, jak s ní mluvila obvodní. Když byl otec nevěrný a měla stres a zklamání, namísto vyslechnutí jen léky na nervy a venku čekají další pacienti. Kdyby ji aspoň napsala na psychoterapii. Ale na životní situaci žen stačí nejlevnější prášky.
Já tohle rozhodně riskovat nechci. O malé dítě jsem se jednou již starala. 16let mladšího bratříčka. Mimina mám ráda. Ale porodní teror nebudu absolvovat.