Nikdy jsem nechápala, proč se s porody tolik nadělá a ženy, které popisovaly personál porodnic v hodně černém světle jsem podezřívala z přehánění. A vlastně celkově. Vždyť si stačí vybrat dobrou porodnici a je to, ne?
Všem těmto ženám se nyní po svém prvním porodu omlouvám. Porodnici jsem totiž vybírala opravdu dlouze, z předporodního kurzu jsem byla nadšená a moje pocity z porodu jsou přesto otřesné.
Porod jsem měla celkem rychlý, po příjmu v porodnici jsem šla rovnou na sál otevřená na 7 cm. Lékařka, která mě přijímala byla v pohodě, vyšetření bylo bleskové a bezbolestné.
Pak se ale vyměnily směny a doktor, který přišel po ní byl úplně jiné kafe. Ležela jsem na porodním lůžku na boku, tak, jak mě instruovala porodní asistentka. To aby syn správně dorotoval. Lékař, kterého jsem viděla prvně v životě, přišel, nepozdravil, jen už ode dveří zahalekal povel: NA ZÁDA! Přetočila jsem se, ale v tu chvíli na mě přišla kontrakce. V tom do mě vrazil ruku až po loket. Vyjekla jsem, že to bolí. Vůbec na to ale nereagoval, přehlížel mě jako páru nad hrncem a jen cosi říkal porodní asistentce. Když ruku vytáhl, rozbrečela jsem se. Na to mi odvětil, že ostatní maminky, které tu dnes jsou zvládají rodit i bez divadla. Tak ať se laskavě uklidním.
Nic mi neřekl, jen zaúkoloval asistentku tím, ať mi dá oxytocin. Ptala jsem se, proč jej potřebuji? Na kolik centimetrů jsem otevřená? Na to mi jen odvětil, že to mě zajímat nemusí, on je tady doktor a rozhodl, že dostanu oxytocin. Tak ho prostě dostanu. Konec diskuse.
Nakonec jsem porodila asi za hodinu s úplně jinou doktorkou, protože tento „lékař“ byl naštěstí odvolán k jinému porodu.
Nicméně ten špatný pocit z jeho chování…z toho jak do mě beze slova hrábnul jak do krávy, z těch jeho velkých pařátů a blbých keců, z té nedůstojnosti, ve mně zůstal a zůstává dál. Navzdory tomu, že ostatní personál v porodnici a následně na šestinedělí byl profesionální.
Při porodu svého prvního dítěte, v tento významný den, jsem se chtěla cítit jako lidská bytost, která si zaslouží slušné zacházení a respekt. A to po celou dobu porodu. Místo toho jsem si ve výsledku chvíli připadala jen jako kus masa…
2 reakce na „Bez respektu“
To je šílené na jaké doktory člověk může narazit…jak vůbec může takto neepatický člověk pracovat v porodnici? Chápu, každý máme někdy těžký den, ale taková bezohlednost a neúcta je absolutně nepochopitelná. Může si vůbec maminka někde stěžovat na takové chování personálu? Tohle by se rodičkám nemělo stávat ani náhodou! Problém bude asi v tom, že žena je nakonec ráda, že má zdravé miminko a odchází domů bez toho, aniž by upozornila na to, že jednání personálu není v pořádku…a že se se službou porodnice vlastně není spokojená…
Stalo se mi něco podobneho. Nekorektní zacházení jak fyzické, tak slovní. Postarší “doktor” s pristupem ‘ja rodim petadvacet let, tak tomu musim rozumet, paninko”. Vsechno a vsichni ostatni v porodnici byli OK, nic uzasneho, ale aspon neutralni, profesionální pristup, ale presto ve mě 9mesicu zustavaji hlodat odporna slova a dotyky tohohle prototypu movneho bileho muze, co si honi ego nad v tu chvili krehkou, protoze rodici zenou. Uvazovala jste nad sepsanim stížnosti vedeni porodnice? Nebo nejakeho apelu primo tomuto doktorovi? Ja ano, ale jeste jsem ani jedno neudelala. Pripada mi, ze ostatni (protoze sluzebne mladsi) ho tam kryli, takže stížnosti by nevenovali pozornost, a napsat primo jemu, v nadeji, ze si sahne do svedomi, je u takovehoto hulvata asi bláhové..