Adam, Eva, had a ráj
Povíme si nyní příběh o tom, proč porod bolí. Tedy: Byl jednou jeden ráj. Žil v něm Adam, Eva a taky had. Všichni se tam měli skvěle, zkrátka jako v ráji. Mělo to však jeden háček. V tom ráji byl taky ovocný strom (zřejmě jabloň). Tomu stromu se říkalo strom poznání dobrého a zlého a Adam s Evou měli přísný zákaz trhat z něj plody. Dvojice zákaz dodržovala, ale jednoho dne had přemluvil Evu, aby ovoce utrhla a ochutnala. Eva nejen, že ovoce okusila sama, ale nabídla i Adamovi, který nabídky využil.
Když se Bůh, který jim zákaz plody trhat nařídil, dozvěděl, že jeho příkazu neuposlechli, všechny je z ráje vyhnal. Hada potrestal údělem plazení se po zemi, Adama k dobývání obživy ze země v potu tváře až do smrti. No a Evu? Hádejte!
Eva odsoudil k porodním bolestem a k životu v područí Adama. Aby toho nebylo málo, hřích trhání ovoce ze stromu poznání je hříchem dědičným. Takže od té doby se všichni hadi plazí po zemi, chlapi musí tvrdě dřít a ženy porod bolí.
Achjo, kdyby si pro ty jablka radši zašli do Tesca…
Tak a teď už vážně, takže tedy proč porod bolí?
Porod bolí a Adam s Evou za to nemůžou. Příčinu je nutno hledat jinde. Celý porodní proces nejen že je bolestivý, ale může být a bohužel někdy i je fatální. Každý den po celém světě umře při porodu asi 830 žen. Pokud tento počet vynásobíme počtem dní v roce, dostaneme se k hrozivému číslu 302 950 žen za rok. U savčích matek je extrémně vzácné platit tak vysokou cenu za vlastní reprodukci. Tak proč je to u lidí jinak?
Problémy začaly u hominidů
Hominidé jsou velice blízcí členové naší vývojové linie. Někdy se uvádí český název čeledi Hominidae jako „lidem podobní“ nebo „lidoopi”. Někteří vědci si myslí, že už před sedmi milióny let začli hominidé chodit vzpřímeně.
Aby bylo možné účinně chodit po dvou nohách, musela být jejich kostra modifikována do nové konfigurace, což ovlivnilo pánev. U většiny primátů je porodní kanál v pánvi relativně rovný. U hominidů to brzy začalo vypadat velmi odlišně. Boky se relativně zúžily a porodní kanál se zdeformoval do tvaru válce, který se po celé délce lišil co do velikosti a tvaru.
A to je první důvod, proč porod bolí. Od této doby nejspíše museli děti hominidů rotovat, aby mohly projít porodním kanálem. Jejich porody se staly obtížnější.
A pak to bylo ještě horší
Před dvěma miliony let se naši předkové hominidé začali znovu měnit. Ztratili své ryze opičí rysy, jako je krátké tělo, dlouhé paže a malý mozek. Místo toho začali získávat více novodobější rysy, jako jsou vyšší těla, kratší paže a hlavně – větší mozky. Tato poslední vlastnost byla špatnou zprávou pro ženské celé ženské pokolení.
Běhat? Myslet? Obojí?
Dospělí lidé s velkým mozkem začínají život jako děti s velkým mozkem. Na jedné straně si tedy hominidé ženského pohlaví musely udržovat úzkou pánev se zúženým porodním kanálem, aby mohly účinně chodit po dvou nohách a běhat, respektive před něčím/někým co nejrychleji utíkat. Současně se však plody, které nesly, vyvíjely tak, že měly větší hlavy, které byly pevnější a těsnější díky úzkým pánvím.
Porod se tak stal opět o něco těžší a bolestivější záležitostí s potencionálně smrtícími účinky. Celý tento paradox nazývají vědci porodním dilematem.
Začátek farmaření = další problém
Porody dřívějších předchůdců člověka rozhodně nebyly snadné. Nicméně Homo erectus (člověk vzpřímený) a neadrtálci respektive neandrtálkyně rodily oproti ženám prvních zemědělců s menšími problémy. Posun k zemědělství vedl k dalším vývojovým změnám, které dále ještě více znesnadnily porod.
Farmaření změnilo tělo člověka
Zhruba před 10 000 lety lidé začali hospodařit a dětské kostry novorozenců se staly mnohem častějším archeologickým nálezem. Existuje jeden výrazný rys, kterého si archeologové všimli při srovnávání koster začínajících farmářů s jejich předky, což byli lovci a sběrači. Farmáři měli znatelně menší postavy, pravděpodobně proto, že jejich strava bohatá na uhlohydráty nebyla ve srovnání se stravou bohatou na bílkoviny lovců a sběračů nijak zvlášť výživná.
Obecně platí, že čím menší žena, tím užší boky. Jinými slovy, přechod k zemědělství téměř jistě způsobil, že porod byl opět o mnoho náročnější. Kromě toho, strava bohatá na uhlohydráty, která se stala běžnější v zemědělství způsobí, že vyvíjející se plod je větší.
Kombinace těchto dvou faktorů a lidského porodu = problém. Velký problém.
Konec příběhu? Ale kdeže…
A je tu další komplikace a další důvod, proč porod bolí: Ženská těla se mění se stárnutím. Vědci dospěli k závěru, že pánev mění rozměry během života ženy. Jejich údaje naznačují, že pánve žen získávají tvar, který napomáhá porodu v jejích pozdních dospívání, tedy když dosáhnou maximální plodnosti., zhruba okolo věku 25 let.
Obecně šlo ještě v minulých stoletích říci, že větší děti mají větší šanci na přežití. Velikost při narození je přinejmenším poněkud dědičná. Společně by tyto faktory mohly vést průměrný lidský plod k tomu, aby svou hmotnost zvyšoval na maximální možnou míru vůči stanovené ženské pánvi, i když to může být někdy fatální, když to plod takzvaně ,,přepískne.´´
Bude hůř?
Ano i ne. Porod bolí dnes, bolel včera a bude bolet ženy i v budoucnu. Jenže je vysoce pravděpodobné, že je bude bolet jinak a v jiném místě. V minulosti všechny lidské plody na svět buď dorazily, nebo nedorazily prostřednictvím ženské pánve. Ostatně, jinak to ani nešlo. Dnes už to naštěstí jinak jde. A tak se mnoho dětí rodí císařským řezem, tedy operací, při které je dítě odebráno z břicha matky, aniž by kdy vstoupilo do porodního kanálu. Ve společnostech, kde se sekce staly běžným typem porodu, plod nyní může růst a růst a stále má velkou šanci na přežití.
Teoreticky by se počet žen, které rodí děti, které jsou příliš velké, aby se vešly do jejich pánve, mohl během několika desetiletí, alespoň v některých částech světa, zvýšit o 10 nebo 20%.
Je to dobře? Je to špatně? Ani jedna odpověď není správná. Zkrátka je to tak a tak se tomu člověk bude muset přizpůsobit. Že by se příroda vrátila v čase a vymyslela jiný model? Nejspíš ne. Tudíž bude zřejmě muset člověk začít „pomáhat“ přírodě víc a víc a strategie vedení porodů plánovaným císařským řezem se stane v průběhu staletí standardem, pokud bude chtít lidský druh přežít, bez velkých ztrát.
